Compliance

Nejvyšší státní zastupitelství, dne 14. srpna 2018 (1 SL 141/2017), aktualizovalo metodiku k vyvinění právnických osob.

NSZ aktualizovalo svoji metodiku týkající se aplikace § 8 odst. 5 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Toto ustanovení se týká možného vyvinění právnického osoby, pokud doloží, že vynaložila veškeré úsilí k tomu, aby členové jejich orgánů či zaměstnanci trestnou činnost při činnosti právnické osoby nespáchali trestný čin.

Metodika je aktualizována zejména o vnitrostátní judikaturu, která k tomuto institutu vzniká.

Stručný závěr NSZ: zaveďte správný, efektivní, funkční a komplexní compliance systém a můžeme se případně bavit o vyvinění.

Z širšího pohledu lze konstatovat, že zavedení institutu vyvinění právnické osoby z trestní odpovědnosti přispělo také k posílení serióznějšího přístupu v otázce předcházení protiprávním činům ze strany organizací, a to zejména těch, které neměly takový návyk dostatečně vybudovaný, anebo sice měly takový návyk vybudovaný, avšak v jiných oblastech než trestního práva, které běžně skórují jako vysoce rizikové, jako je např. hospodářská soutěž, daňové povinnosti, informační bezpečnost, ochrana osobních údajů apod. Zvládnout rizika vyvolávající, usnadňující nebo podporující páchání trestných činů, které mohou být právnické osobě přičítány, se stává akutním apelem především pro malé a střední obchodní společnosti, které nemohly v takové míře čerpat ze zahraničních zkušeností s fungováním nástrojů compliance jako typicky velké nadnárodní podniky, které je samoregulací a s ohledem na extrateritoriální účinky přenášely i mimo své domovské hranice. Každopádně non-compliance, resp. selhání v dodržování obecně závazných předpisů, dnes může znamenat nejen poškození dobrého jména, náhradu způsobené škody či ztrátu konkurenční výhody, ale dokonce nástup trestní odpovědnosti vůči právnické osobě a sankcí z ní vyplývajících.

Celá metodika zde: