Geoblocking + on-line služby

Nařízení o řešení neoprávněného zeměpisného blokování

Dne 22.03.2018 vstoupilo v platnost (v účinnost vstoupí dne 03.12.2018) nařízení (EU) 2018/302 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES (dále jen "Nařízení").

Toto Nařízení (stejně jako GDPR) je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech (není tedy potřeba žádné další vnitrostátní právní úpravy).

Na co toto Nařízení reaguje?

Stává se poměrně běžnou praxí, že obchodníci odmítají zákazníkům prodat své zboží či služby z důvodu, že mají bydliště či sídlo v jiném členském státě. Někteří obchodníci pak zboží či služby těmto zákazníkům sice dodávají, avšak za zvýšenou cenu oproti zákazníkům tuzemským. Tyto praktiky jsou formou tzv. zeměpisného blokování /geoblockingu.

Cílem Nařízení je zabránit diskriminaci na základě státní příslušnosti, místa bydliště nebo místa usazení zákazníků, včetně neoprávněného zeměpisného blokování, při přeshraničních transakcích mezi obchodníkem a zákazníkem souvisejících s prodejem zboží a poskytováním služeb v rámci Unie. Nařízení usiluje o řešení přímé i nepřímé diskriminace. Proto usiluje rovněž o zahrnutí neodůvodněného rozdílného zacházení na základě dalších rozlišujících kritérií, která vedou ke stejnému výsledku jako uplatňování kritérií přímo založených na státní příslušnosti nebo místě bydliště zákazníků, a to bez ohledu na to, zda je dotčený zákazník dlouhodobě nebo dočasně přítomen v jiném členském státě, nebo místě usazení. Tato další kritéria mohou být uplatňována zejména na základě informací uvádějících fyzické umístění zákazníků, jako je IP adresa používaná při přístupu k on-line rozhraní, adresa zadaná pro dodání zboží, provedená volba jazyka nebo členský stát, v němž byl vydán platební prostředek zákazníka.

Pravidla stanovená Nařízením by pak měla chránit nejen spotřebitele i podniky, které nakupují zboží či služby na území Evropské unie za účelem jejich konečného užití.

Tato pravidla by se však neměla vztahovat na zákazníky, kteří nakupují zboží či služby za účelem následného dalšího prodeje, zpracování a obdobných činností, a to z důvodu, že by pravidla stanovená Nařízením mohla narušovat distribuční schémata v rámci mezipodnikových vztahů.

Přeshraniční přenositelnosti on-line služeb

Dne 20. března 2018 vstoupilo v účinnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1128 ze dne 14. června 2017 o přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu, na základě kterého spotřebitelé mohou využívat přenositelné on-line služby v rozsahu, ve kterém jsou oprávnění je užívat ve svém členském státě, na území celé Evropské unie.

Veřejná konzultace týkající se opatření ke zvýšení účinnosti boje proti nezákonnému obsahu online

Konzultace má dva cíle. Účelem specializovaných sad otázek pro jednotlivé kategorie respondentů v první část dotazníku je shromáždit důkazy a údaje o současných praktikách, zkušenostech respondentů a přístupu jednotlivých organizací k nezákonnému obsahu a výsledcích tohoto přístupu. Druhá část průzkumu chce shromáždit údaje o tom, jak jednotliví respondenti vnímají, jaké mají názory a preference ohledně případných variant řešení problému nezákonného obsahu na internetu.

Dostupnost a rozšiřování nezákonného obsahu online je i nadále z hlediska veřejné politiky a bezpečnosti v EU zdrojem obav. Zejména v případě šíření teroristického obsahu, jakož i protiprávních projevů nenávisti, materiálů týkajících se pohlavního zneužívání dětí nebo nezákonných obchodních praktik, porušení práv k duševnímu vlastnictví, nedovoleného obchodu s drogami, padělky a dalším nelegálním zbožím.

Veřejná konzultace Evropské Komise ve věci opatření ke zvýšení účinnosti boje proti nezákonnému obsahu online