Nesoulad zpracování genetických údajů u Policie ČR

02.02.2018

Zpracování vzorků DNA jako citlivé informace podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů v policejní databázi je stále otevřená otázka, na kterou má rozdílný názor na jedné straně Veřejný ochránce práv, Úřad pro ochranu osobních údajů a subjekt, kterého se zpracování v databázi týká (subjekt údajů), a na druhé straně Ministerstvo vnitra. Na čem se všechny strany včetně Nejvyššího správního soudu shodují, je fakt, že uchovávání profilů vzorků DNA v Národní databázi DNA (dále jen "databáze") může představovat zásah do práv na soukromý život. S novou právní úpravou obsaženou v Nařízení GDPR budou podmínky pro zpracování genetických informací jako zvláštní kategorie osobních údajů přísnější. Subjekty, kterých se zpracování v databázi týká, budou mít novou naději, že jejich vzorek DNA nebude splňovat podmínky pro jeho zpracování a bude muset být z databáze vyřazen.

Vzorek nebo profil DNA je především osobní údaj, který má jedinečnou schopnost nezaměnitelné identifikace konkrétní fyzické osoby a je objektem hodným ochrany právem s nejvyšší sílou. Potenciál využitelnosti DNA věda stále ještě objevuje. DNA je genetickou informací, které GDPR poskytuje přísnější a konkrétnější ochranu zařazením pod pojem zvláštní kategorie osobních údajů. Hodnotu nejvyššího zájmu skýtá DNA nejen pro právo (například využitelnost jako důkazu v trestním řízení), ale i pro sektory zdravotnictví, komerční sektor kosmetiky a medicíny a konečně i pro kriminalistiku (jako důkazu neomylné identifikace fyzické osoby). V České republice byla zřízena databáze pro potřeby Policie ČR, která spadá pod Kriminalistický ústav Praha a správcem z pohledu zákona o ochraně osobních údajů je Policie ČR.