Pověřenec - DPO

Pověřenec pro ochranu osobních údajů - Data Protection Officer

Oddíl 4

Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) - GDPR

Článek 37

Jmenování pověřence pro ochranu osobních údajů

1. Správce a zpracovatel jmenují pověřence pro ochranu osobních údajů v každém případě, kdy:

a) zpracování provádí orgán veřejné moci či veřejný subjekt, s výjimkou soudů jednajících v rámci svých soudních pravomocí;

b) hlavní činnosti správce nebo zpracovatele spočívají v operacích zpracování, které kvůli své povaze, svému rozsahu nebo svým účelům vyžadují rozsáhlé pravidelné a systematické monitorování subjektů údajů; nebo

c) hlavní činnosti správce nebo zpracovatele spočívají v rozsáhlém zpracování zvláštních kategorií údajů uvedených v článku 9 a osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů uvedených v článku 10.

2. Skupina podniků může jmenovat jediného pověřence pro ochranu osobních údajů, pokud je snadno dosažitelný z každého podniku.

3. Je-li správce nebo zpracovatel orgánem veřejné moci či veřejným subjektem, může být s přihlédnutím k jejich organizační struktuře a velikosti jmenován jediný pověřenec pro ochranu osobních údajů pro několik takových orgánů nebo subjektů.

4. V jiných případech, než jaké jsou uvedeny v odstavci 1, mohou nebo, vyžaduje-li to právo Unie nebo členského státu, musí pověřence pro ochranu osobních údajů jmenovat správce nebo zpracovatel nebo sdružení a jiné subjekty zastupující kategorie správců či zpracovatelů. Pověřenec pro ochranu osobních údajů může jednat ve prospěch takovýchto sdružení a jiných subjektů zastupujících správce nebo zpracovatele.

5. Pověřenec pro ochranu osobních údajů musí být jmenován na základě svých profesních kvalit, zejména na základě svých odborných znalostí práva a praxe v oblasti ochrany údajů a své schopnosti plnit úkoly stanovené v článku 39.

6. Pověřenec pro ochranu osobních údajů může být pracovníkem správce či zpracovatele, nebo může úkoly plnit na základě smlouvy o poskytování služeb.

7. Správce nebo zpracovatel zveřejní kontaktní údaje pověřence pro ochranu osobních údajů a sdělí je dozorovému úřadu.

Recitál 24
Na zpracování osobních údajů subjektů údajů nacházejících se v Unii správcem nebo zpracovatelem, který není v Unii usazen, by se rovněž mělo vztahovat toto nařízení, pokud souvisí s monitorováním chování takových subjektů údajů v rozsahu, v němž k tomuto chování dochází v Unii. Aby se určilo, zda může být činnost zpracování považována za monitorování chování subjektu údajů, mělo by být zjištěno, zda jsou fyzické osoby sledovány na internetu, včetně případného následného použití technik zpracování osobních údajů, které spočívají v profilování fyzické osoby, zejména za účelem přijetí rozhodnutí, která se jí týkají, nebo za účelem analýzy či odhadu jejích osobních preferencí, postojů a chování.

Recitál 91
To by mělo platit zejména pro rozsáhlé operace zpracování, jež mají sloužit ke zpracování značného množství osobních údajů na regionální, celostátní nebo nadnárodní úrovni, jež by mohly mít dopad na velký počet subjektů údajů a u nichž je pravděpodobné, že budou představovat vysoké riziko, například vzhledem k jejich citlivosti, pokud se v souladu s dosaženou úrovní technických znalostí použije ve velkém rozsahu nová technologie, jakož i pro jiné operace zpracování, které představují vysoké riziko pro práva a svobody subjektů údajů, zejména v případech, kdy s ohledem na tyto operace je pro subjekty údajů obtížnější uplatnit svá práva. Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů by mělo být vypracováno i v případech, kdy se osobní údaje zpracovávají za účelem přijetí rozhodnutí o konkrétních fyzických osobách v návaznosti na jakékoliv systematické a rozsáhlé hodnocení osobních aspektů týkajících se fyzických osob na základě profilování těchto údajů nebo v návaznosti na zpracování zvláštních kategorií osobních údajů, biometrických údajů, nebo údajů o odsouzení v trestních věcech a o trestných činech či souvisejících bezpečnostních opatřeních. Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů je rovněž zapotřebí v případě monitorování veřejně přístupných prostor prováděného ve velkém rozsahu, zejména pokud se k němu používá optických elektronických přístrojů, nebo v případě jakýchkoliv jiných operací, kdy má příslušný dozorový úřad za to, že je pravděpodobné, že zpracování bude představovat vysoké riziko pro práva a svobody subjektů údajů, zejména proto, že tyto úkony brání subjektům údajů v uplatňování některého z jejich práv nebo v používání některé služby či smlouvy, nebo proto, že jsou prováděny systematicky a ve velkém rozsahu. Zpracování osobních údajů by nemělo být považováno za zpracování velkého rozsahu, pokud se jedná o zpracování osobních údajů pacientů nebo klientů jednotlivými lékaři, zdravotníky nebo právníky. V takových případech by posouzení vlivu na ochranu osobních údajů nemělo být povinné.

Recitál 97
Pokud je zpracování prováděno orgánem veřejné moci, s výjimkou soudů nebo nezávislých justičních orgánů jednajících v rámci svých justičních pravomocí, pokud jej v soukromém sektoru provádí správce, jehož hlavní činnosti spočívají v operacích zpracování, jež vyžadují pravidelné a systematické monitorování subjektů údajů ve velkém rozsahu nebo pokud hlavní činnosti správce nebo zpracovatele spočívají ve zpracování zvláštních kategorií osobních údajů a údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů, měla by být správci nebo zpracovateli při monitorování toho, zda je zajištěn vnitřní soulad s tímto nařízením, nápomocna osoba s odbornými znalostmi v oblasti právních předpisů a postupů týkajících se ochrany údajů. V soukromém sektoru souvisejí hlavní činnosti správce s jeho základními činnostmi a nevztahují se na zpracování osobních údajů jakožto pomocnou činnost. Potřebná úroveň odborných znalostí by se měla určit zejména podle prováděných operací zpracování a podle ochrany, která se vyžaduje pro osobní údaje zpracovávané správcem nebo zpracovatelem. Tito pověřenci pro ochranu osobních údajů, bez ohledu na to, zda se jedná o zaměstnance správce, by měli být schopni plnit své povinnosti a úkoly nezávislým způsobem.

Sankce čl. 83 odst. 4, písm. a)
Za porušení následujících ustanovení lze v souladu s odstavcem 2 uložit správní pokuty až do výše 10 000 000 EUR, nebo jedná-li se o podnik, až do výše 2 % celkového ročního obratu celosvětově za předchozí finanční rok, podle toho, která hodnota je vyšší:povinnosti správce a zpracovatele podle článků 8, 11, 25 až 39, 42 a 43.

Související čl. 9, 10 a 39


Článek 38

Postavení pověřence pro ochranu osobních údajů

1. Správce a zpracovatel zajistí, aby byl pověřenec pro ochranu osobních údajů náležitě a včas zapojen do veškerých záležitostí souvisejících s ochranou osobních údajů.

2. Správce a zpracovatel podporují pověřence pro ochranu osobních údajů při plnění úkolů uvedených v článku 39 tím, že mu poskytují zdroje nezbytné k plnění těchto úkolů, k přístupu k osobním údajům a operacím zpracování a k udržování jeho odborných znalostí.

3. Správce a zpracovatel zajistí, aby pověřenec pro ochranu osobních údajů nedostával žádné pokyny týkající se výkonu těchto úkolů. V souvislosti s plněním svých úkolů není správcem nebo zpracovatelem propuštěn ani sankcionován. Pověřenec pro ochranu osobních údajů je přímo podřízen vrcholovým řídícím pracovníkům správce nebo zpracovatele.

4. Subjekty údajů se mohou obracet na pověřence pro ochranu osobních údajů ve všech záležitostech souvisejících se zpracováním jejich osobních údajů a výkonem jejich práv podle tohoto nařízení.

5. Pověřenec pro ochranu osobních údajů je v souvislosti s výkonem svých úkolů vázán tajemstvím nebo důvěrností, v souladu s právem Unie nebo členského státu.

6. Pověřenec pro ochranu osobních údajů může plnit i jiné úkoly a povinnosti. Správce nebo zpracovatel zajistí, aby žádné z těchto úkolů a povinností nevedly ke střetu zájmů.

Recitál 97

Sankce čl. 83 odst. 4, písm. a) 

Související čl. 35 a 39


Článek 39

Úkoly pověřence pro ochranu osobních údajů

1. Pověřenec pro ochranu osobních údajů vykonává alespoň tyto úkoly:

a) poskytování informací a poradenství správcům nebo zpracovatelům a zaměstnancům, kteří provádějí zpracování, o jejich povinnostech podle tohoto nařízení a dalších předpisů Unie nebo členských států v oblasti ochrany údajů;

b) monitorování souladu s tímto nařízením, dalšími předpisy Unie nebo členských států v oblasti ochrany údajů a s koncepcemi správce nebo zpracovatele v oblasti ochrany osobních údajů, včetně rozdělení odpovědnosti, zvyšování povědomí a odborné přípravy pracovníků zapojených do operací zpracování a souvisejících auditů;

c) poskytování poradenství na požádání, pokud jde o posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, a monitorování jeho uplatňování podle článku 35;

d) spolupráce s dozorovým úřadem a

e) působení jako kontaktní místo pro dozorový úřad v záležitostech týkajících se zpracování, včetně předchozí konzultace podle článku 36, a případně vedení konzultací v jakékoli jiné věci.

2. Pověřenec pro ochranu osobních údajů bere při plnění svých úkolů patřičný ohled na riziko spojené s operacemi zpracování a současně přihlíží k povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování.

Recitál 97 

Sankce čl. 83 odst. 4, písm. a) 

Související čl. 5, 35 a 36


WP29 - jednoduché a srozumitelné odpovědi na některé otázky související se jmenováním pověřence pro ochranu osobních údajů

Které organizace musí jmenovat pověřence?

Jmenovat pověřence je povinné, pokud:

  • zpracování provádí orgán veřejné moci či veřejný subjekt (bez ohledu na to, jaká data jsou zpracovávána)
  • hlavní činnosti správce nebo zpracovatele spočívají v operacích zpracování, které vyžadují rozsáhlé pravidelné a systematické monitorování subjektů údajů
  • hlavní činnosti správce nebo zpracovatele spočívají v rozsáhlém zpracování zvláštních kategorií údajů nebo osobních údajů týkajících se rozsudků v trestních věcech a trestných činů.

Navíc, právo Unie nebo členských států může vyžadovat jmenování pověřence také v dalších situacích. I v případech, kdy Obecné nařízení nevyžaduje jmenování pověřence, mohou organizace dojít k rozhodnutí, že dobrovolné ustavení pověřence bude užitečné. WP29 takovou dobrovolnou iniciativu podporuje. Pokud organizace jmenuje pověřence dobrovolně, platí pro jeho jmenování, postavení a úkoly stejné požadavky jako kdyby byl ustaven povinně.

Zdroj: Obecné nařízení, článek 37, odst. 1

Co se rozumí pojmem "hlavní činnosti"?

Za "hlavní činnosti" lze považovat klíčové operace směřující k dosažení cílů správce nebo zpracovatele. Sem také patří veškeré aktivity, kde zpracování dat je nedílnou součástí činnosti správce nebo zpracovatele. Například zpracování zdravotních dat, jako jsou zdravotní záznamy pacienta, by mělo být považováno za jednu z hlavních činností a nemocnice tak musí jmenovat pověřence.

Na druhé straně, všechny organizace vykonávají určité podpůrné činnosti, kupříkladu vyplácení zaměstnanců nebo standardní podporu výpočetní a informační techniky. Jde o nezbytné funkce podporující hlavní činnost nebo podnikání organizace. Byť nutné nebo podstatné, jsou tyto činnosti považovány spíše za pomocné funkce, než za klíčovou aktivitu.

Zdroj: Obecné nařízení, článek 37, odst. 1, písm. b) a c)

Co znamená "rozsáhlý"?

Obecné nařízení nedefinuje pojem rozsáhlé zpracování. WP29 doporučuje při určování, zda zpracování je rozsáhlé, vzít v úvahu zejména následující faktory:

  • počet dotčených subjektů údajů - buď v absolutním vyjádření nebo podílem na relevantní populaci
  • objem zpracovávaných dat a/nebo rozsah datových položek
  • doba trvání nebo nepřetržitost zpracovatelské činnosti
  • územní rozsah zpracovatelské činnosti

Příklady rozsáhlého zpracování:

  • zpracování údajů o pacientech v rámci běžné činnosti nemocnice
  • zpracování cestovních dat jednotlivců používajících městskou hromadnou dopravu (např. sledování prostřednictvím čipové tramvajenky)
  • zpracování údajů o aktuální zeměpisné poloze zákazníků mezinárodních řetězců rychlého občerstvení pro statistické účely zpracovatelem zaměřeným na tuto činnost
  • zpracování zákaznických dat v rámci běžné obchodní činnosti pojišťovny nebo banky
  • zpracování osobních údajů vyhledávačem pro potřeby behaviorální reklamy
  • zpracování dat (o obsahu, provozních, lokalizačních) poskytovatelem telefonních a internetových služeb

Příklady zpracování, která nejsou rozsáhlá:

  • zpracování údajů o pacientech jednotlivým lékařem
  • zpracování osobních údajů týkající se rozsudků v trestních věcech a trestných činů individuálním právníkem

Zdroj: Obecné nařízení, článek 37, odst. 1, písm. b) a c)

Co znamená "pravidelné a systematické monitorování"?

Pojem pravidelné a systematické monitorování subjektů údajů Obecné nařízení nedefinuje, jasně však tento výraz zahrnuje všechny formy sledování a profilování na internetu, i pro účely behaviorální reklamy. Pojem monitorování není ovšem omezen pouze na prostředí online.

Příklady činností, které mohou zakládat pravidelné a systematické monitorování subjektů údajů: provozování telekomunikační sítě; poskytování telekomunikačních služeb; cílení internetové reklamy pomocí e-mailového retargetingu, marketing řízený daty, profilování a bodování (skórování) pro účely posouzení rizik (např. pro účely hodnocení úvěrového rizika, stanovení výše pojistného, předcházení podvodům, odhalování praní špinavých peněz), sledování polohy, například u mobilních aplikací; věrnostní programy; behaviorální reklama; sledování zdravého životního stylu, tělesné kondice a zdravotních dat pomocí na těle nositelných zařízení, kamerové systémy, propojená zařízení, např. chytré měřiče, chytrá auta, inteligentní domy (domotika), atd.

WP29 vykládá slovo "pravidelný" jednou nebo kombinací více následujících charakteristik:

  • průběžný nebo v pravidelných intervalech a po určitou dobu se opakující
  • stále se opakující nebo opakovaný ve stanovených časech
  • neustále nebo pravidelně se vyskytující

WP29 vykládá slovo "systematický" jednou nebo kombinací více následujících charakteristik:

  • vyskytující se podle určitého systému
  • přednastavený, organizovaný nebo metodický
  • uskutečňující se jako součást obecného plánu pro sběr dat
  • vykonávaný jako součást strategie

Zdroj: Obecné nařízení, článek 37, odst. 1, písm. b)

Mohou organizace jmenovat pověřence společně? Pokud ano, za jakých podmínek?

Ano. Skupina podniků může jmenovat jediného pověřence, pokud bude "snadno dosažitelný z každého podniku". Pojem dosažitelnost se vztahuje k úkolům pověřence coby kontaktního místa pro subjekty údajů, dozorové úřady a platí také interně, uvnitř organizace. Pro zabezpečení dosažitelnosti pověřence, interního nebo externího, je důležité zajistit dostupnost jeho kontaktních údajů. Pověřenec, pokud nutno s pomocí týmu, musí být schopen účinně komunikovat se subjekty údajů a spolupracovat s dotčenými dozorovými orgány. To znamená, že komunikace musí probíhat v jazyce nebo jazycích užívaných dotčenými dozorovými orgány a subjekty údajů. Dosažitelnost pověřence (fyzicky na stejném pracovišti jako zaměstnanci, přes horkou linku nebo bezpečné komunikační prostředky) je zásadní pro zajištění, že subjekty údajů budou schopny pověřence kontaktovat.

Jediný pověřenec může být jmenován pro několik orgánů veřejné moci nebo veřejných subjektů s přihlédnutím k jejich organizační struktuře a velikosti. Pro zdroje a komunikaci platí stejná kritéria. Vzhledem k tomu, že pověřenec má rozmanité úkoly, musí správce nebo zpracovatel zajistit, aby je jediný pověřenec, pokud nutno s pomocí týmu, mohl vykonávat efektivně i navzdory skutečnosti, že byl jmenován pro několik orgánů veřejné moci nebo veřejných subjektů.

Zdroj: Obecné nařízení, článek 37, odst. 2 a 3

Kde má pověřenec sídlit?

WP29 doporučuje, jako obecné pravidlo, aby pověřenec v zájmu dosažitelnosti sídlil v Evropské unii, bez ohledu, zda správce nebo zpracovatel je v Evropské unii usazen. Nelze však vyloučit, že v některých situacích, kdy správce nebo zpracovatel nebude mít provozovnu v Evropské unii, může pověřenec vyvíjet činnost účinněji, pokud bude sídlit mimo EU.

Lze jmenovat externího pověřence?

Ano. Pověřencem může být pracovník správce nebo zpracovatele (interní pověřenec) nebo může úkoly plnit na základě smlouvy o poskytování služeb. To znamená, že pověřencem může být externista a v takovém případě vykonává svoji funkci na základě smlouvy o poskytování služeb uzavřené s jednotlivcem nebo organizací.

Vykonává-li funkci pověřence externí poskytovatel, pak úkoly pověřence mohou být plněny týmově jednotlivci pracujícími pro daného externistu, přičemž odpovědnost nese určená vedoucí kontaktní osoba pověřená péčí o klienta. V tomto případě je nezbytné, aby každý člen externí organizace vykonávající funkci pověřence plnil všechny příslušné požadavky Obecného nařízení.

V zájmu právní jasnosti a dobré organizace a také kvůli prevenci konfliktu zájmů se doporučuje mít ve smlouvě o poskytování služeb jasné rozdělení úkolů v rámci týmu externího pověřence a ustanovit jednu určitou osobu jako hlavní kontakt pověřený péčí o klienta.

Zdroj: Obecné nařízení, článek 37, odst. 6

Jaké profesní kvality by pověřenec měl mít?

Pověřenec musí být jmenován na základě svých profesních kvalit, zejména na základě svých odborných znalostí práva a praxe v oblasti ochrany údajů a své schopnosti plnit úkoly.

Potřebná úroveň odborných znalostí by měla být určena v závislosti na prováděných zpracovatelských operacích a požadované ochraně zpracovávaných osobních údajů. Pokud například je zpracovatelská činnost zvláště složitá nebo je prováděna s velkým množstvím citlivých údajů, bude pověřenec potřebovat znalosti a podporu na vyšší úrovni.

Mezi důležité dovednosti a zkušenosti patří:

  • znalost národního a unijního práva v oblasti ochrany dat a praktické zkušenosti včetně hluboké znalosti Obecného nařízení
  • znalost prováděných zpracovatelských operací
  • znalost informačních technologií a bezpečnosti dat
  • znalost dané oblasti podnikání a organizace
  • schopnost propagovat kulturu ochrany dat v organizaci

Zdroj: Obecné nařízení, článek 37, odst. 5

Jaké zdroje by správce nebo zpracovatel měl pověřenci poskytnout pro plnění úkolů?

Pověřenec musí mít zdroje potřebné k výkonu svých úkolů.

V závislosti na povaze zpracovatelských operací a činností a velikosti organizace jsou zdroje, které by pověřenec měl mít k dispozici, následující:

  • aktivní podpora ze strany vyššího managementu
  • dostatek času k plnění úkolů
  • odpovídající podpora finanční, technická (kancelářské prostory, vybavení, zařízení) a personální pokud je potřeba
  • oficiální oznámení o jmenování pověřence všem zaměstnancům
  • přístup do jiných útvarů v organizaci, aby měl pověřenec nezbytnou podporu a informace z těchto útvarů
  • průběžné školení

Zdroj: Obecné nařízení, článek 38, odst. 2

Jaké jsou záruky umožňující pověřenci plnit úkoly nezávislým způsobem? Co znamená "konflikt zájmů"?

Existuje několik záruk umožňujících pověřenci konat nezávisle:

  • žádné pokyny od správce nebo zpracovatele týkající se výkonu úkolů pověřence
  • nemožnost propuštění nebo sankcionování v souvislosti s plněním úkolů
  • zajištění správcem nebo zpracovatelem, aby žádné pověřencovy úkoly nebo povinnosti nevedly ke střetu zájmů

Jiné úkoly pověřence nesmějí vést ke konfliktu zájmů. V první řadě to znamená, že pověřenec nemůže v organizaci zastávat místo, na kterém by musel stanovovat účely a prostředky zpracování osobních údajů. Vzhledem k organizační struktuře specifické pro každou organizaci, je potřeba tuto otázku řešit případ od případu.

V konfliktním postavení uvnitř organizace mohou typicky být pozice ve vyšším managementu (výkonný ředitel, provozní ředitel, finanční ředitel, zdravotní ředitel, vedoucí marketingového oddělení, vedoucí personálního oddělení nebo vedoucí oddělení IT), ale i pozice na nižším stupni organizační struktury, pokud v takovém postavení dochází k rozhodování o účelech a prostředcích zpracování. Konflikt zájmů může také kupříkladu vzniknout, pokud externí pověřenec bude požádán o zastupování správce nebo zpracovatele před soudem v případě týkajícím se ochrany osobních údajů.

Zdroj: Obecné nařízení, článek 38, odst. 3 a článek 38, odst. 6

Co znamená "monitorování souladu"?

Pověřenec, v rámci svých povinností, může zejména:

  • shromažďovat informace za účelem zjišťování zpracovatelských činností
  • analyzovat a prověřovat právní soulad zpracovatelských činností
  • informovat, radit a vydávat doporučení správci nebo zpracovateli

Zdroj: Obecné nařízení, článek 39, odst. 1, písm. b)

Je pověřenec osobně odpovědný v případě nesouladu s požadavky ohledně ochrany osobních údajů?

Ne. Pověřenci nejsou osobně odpovědni za nesoulad s požadavky ochrany osobních údajů. Je to správce nebo zpracovatel, kdo musí zajistit a doložit, že zpracování probíhá ve shodě s Obecným nařízením. Dodržování předpisů pro ochranu osobních údajů je odpovědností správce nebo zpracovatele.

Jaká je role pověřence v souvislosti s posudky vlivu na ochranu osobních údajů a se záznamy o činnostech zpracování?

Pokud jde o posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, správce nebo zpracovatel by si měl nechat pověřencem poradit, mimo jiné v následujících věcech:

  • zda je potřeba, případně není potřeba, vypracovat posouzení vlivu na ochranu osobních údajů (dále jen "posouzení vlivu")
  • jakou metodiku při zpracování posouzení vlivu uplatnit
  • zda posouzení vlivu vypracovat vlastními silami nebo jeho zpracování zadat externě
  • jaká ochranná opatření (včetně technických a organizačních) uplatnit pro zmírnění rizik vůči právům a zájmům subjektů údajů
  • zda posouzení vlivu bylo zpracováno správně a zda jeho závěry (ať už vedou či ne k pokračování zpracovatelské operace a bez ohledu na to, jaká ochranná opatření určují uplatnit) jsou v souladu s požadavky na ochranu osobních údajů

V případě záznamů o činnostech zpracování má povinnost vést záznamy o zpracovatelských operacích správce nebo zpracovatel, nikoliv pověřenec. Nic ovšem nebrání správci nebo zpracovateli, aby pověřenci zadal úkol vést záznamy o operacích zpracování, přičemž odpovědnost nese správce nebo zpracovatel. Tyto záznamy by měly být chápány jako jeden z nástrojů umožňující pověřenci vykonávat úkoly spočívající v monitorování souladu, informování a poskytování rad správci nebo zpracovateli.

Zdroj: Obecné nařízení, článek 39, odst. 1, písm. c) a článek 30


Pokyny WP 29 týkající se pověřenců pro ochranu osobních údajů přijaté dne
13. prosince
2016, naposledy revidované a přijaté dne 5. dubna 2017.

Pověřenci - často kladené otázky