Proč pojmy


Cizinec pozorující život domorodců v džungli se pokouší sestavit jednoduchý slovník, jímž by zachytil překlad základních výrazů z domorodcovy "džungloviny" do své mateřštiny. Jak může postupovat? Dejme tomu, že společně s domorodcem zahlédne v dálce běžet králíka. Domorodec ukáže na králíka prstem a řekne "gavagai". Cizinec nemá nejmenší možnost dopídit se zjištění, co "gavagai" přesně znamená. Nemůže vědět, zda slovem "gavagai" domorodec míní králíka nebo fakt, že "králík běží", anebo naopak jen jeho "dlouhé uši", či zda "gavagai" neznamená "pojďme pryč" nebo "chyť ho" atd. Slovo samo žádnou zprávu o tom, co "míní", podat neumí. Nezbývá než sledovat chování domorodce v podobných případech, sledovat výskyt slova "gavagai" v dalších větných celcích a domáhat se pro ověření navrženého překladu domorodcova souhlasu. Přísně vzato: významu slova "gavagai" se cizinec dobere nikoliv z analýzy korespondence slova "gavagai" s králíkem, ale vždy jen ze situace promluvy, a to postupně, registrací chování a dožadováním souhlasu. K porozumění významu dojdeme jedině konsenzem.

Jazyk (řeč) je základním znakovým systémem. Zároveň je systémem nejsložitějším, a proto vyžaduje zjednodušení (formalizaci). Vedle směřování k přesnosti (jazyk vědy) však musí být pěstován v celé své košatosti. Nejen pro jeho krásu a pestrost (např. poezie), ale i proto, že v práci s jazykem se novou interpretací pojmů (jako jsou kupř. "růst růstu", "blahobyt", "obecné dobro" atd.) či pojmenováním a výkladem významu nových jevů ("globalizace", "tunelování" apod.) rozšiřuje vědění. Veškeré myšlenkové bohatství lidstva a člověka je skryto v jazyce. Na druhé straně mohou některé jazykové výrazy smysl a význam věcí a jevů spíše zastírat ("demokratický centralismus", "nepolitická politika" atd.).

Poznávací (kognitivní) jádro slova bývá někdy zastřeno jeho emocionální, volitivní nebo spekulativní složkou ("humanitární válka", "praní špinavých peněz" apod.).

Výsledkem poznání je vždy pojem (význam) a nikoliv slovo. Slovo je pouze vyjádřením (významu) pojmu a "neodráží", nýbrž pojmenovává objekt.