Trestní právo

Dne 01.07.2017 nabyla účinnosti nová právní úprava správní trestání - a to zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich; zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích a zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích.

Zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.

Tzv. změnový zákon - zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích - účinnost od 01.07.2017. Rozsah 189 stran, 252 částí a 251 přímých novel.

Lze konstatovat, že správní a soudní trestání jsou dvě větve, avšak téhož stromu, který má společný kmen a kořeny.

Judikatura, zejména Nejvyššího správního soudu, jednoznačně dokládá, že u správního trestání jde o trestání jako takové.

"Také trestání za správní delikty musí podléhat stejnému režimu jako trestání za trestné činy a v tomto smyslu je třeba vykládat všechny záruky, které se podle vnitrostátního práva poskytuobviněnému z trestného činu." Rozhodnutí sp. zn. 6 A 126/2002.

"Trestnost správních deliktů se řídí obdobnými principy jako trestných činů." Rozhodnutí sp. zn. 8 As 17/2007.

"Kategorie správních deliktů je kategorií trestního práva v širším slova smyslu, tudíž se pro všechny správní delikty..." Rozhodnutí sp. zn. 7 Afs 27/2008.

Tudíž se i na správní trestání bude vztahovat Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV - tato směrnice stanoví pravidla týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení (čl.1 odst.1).


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV

Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství jsou kodifikovány v §§ 180-184 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů:

- neoprávněné nakládání s osobními údaji § 180,

- poškození cizích práv § 181,

- porušení tajemství dopravovaných zpráv § 182,

- porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí § 183.

§ 180 Neoprávněné nakládání s osobními údaji

(1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně zveřejní, sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje, které byly o jiném shromážděné v souvislosti s výkonem veřejné moci, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.

(2) Stejně bude potrestán, kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají.

(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,

b) spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem,

c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo

d) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

(4) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo

b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

Potrestán odnětím svobody, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti bude kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají (§ 180 odst. 2 trestního zákoníku).

Jde tedy o porušení státem uložené povinnosti mlčenlivosti, kterou lze - v souvislosti s GDPR - interpretovat jako povinnost správce osobních údajů (zde obchodní společnost) zamezit neoprávněnému zveřejnění, sdělení nebo zpřístupnění třetí osobě osobních údajů získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a zároveň dojde k vážné újmě na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají.

Těchto trestných činů se může dopustit i právnická osoba - viz zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů.

Trestný čin neoprávněné nakládání s osobními údaji (§ 180 trestního zákoníku) není mezi vyloučenými trestnými činy uvedenými v § 7 zákona o trestní odpovědnosti právnických osob - každá společnost by si tedy měla být vědoma hrozících trestů a ochranných opatření (které lze uložit samostatně nebo vedle sebe) a rovněž i sankce civilní, kterou je náhrada škody.



Může policie bez soudního příkazu vypnout na 90 dnů jakýkoli web?

Chcete zničit konkurenci? České zákony jsou tu pro vás! Blogovým příspěvkem s tímto titulkem hostingová společnost Wedos v únoru varovala před novým paragrafem v trestním řádu, který podle ní umožňuje policii vypnout až na 90 dnů jakýkoli web, aniž by k tomu potřebovala soudní příkaz nebo posvěcení státního zástupce.

Jde o § 7b zákona č. 141/1961 Sb., který začal platit od 1. února 2019. "Je neuvěřitelné, že se něco takového objevilo v našem právním řádu. Tak jednoduše zneužitelný institut, který dává příslušníkům Policie ČR obrovské pravomoci. Takové pravomoci nemají nikde v offline prostředí," stojí na blogu Wedosu.

V polovině března pak firma informovala, že na základě dotyčného paragrafu musela vypnout první web. "Na první pohled nešlo na (dnes vypnutém) webu o nic závažného. Možná o přestupek nebo nějaký drobný přečin, ale od toho máme orgány činné v trestním řízení... Určitě nešlo o nějakou dětskou pornografii, terorismus, phishing nebo například podvodný e-shop. Prezentace vypadala naprosto v pořádku a zřejmě jde o nějaký problém majitele (provozovatele) webu," napsal Wedos s tím, že příkaz v tomto případě posvětil státní zástupce.

Přesto firma očekává, že příkazy přímo od policie přijdou co nevidět. "Jediné, co je omezuje od využití nového paragrafu, je, že 'věc nesnese odkladu', což na internetu může být například: co kdyby obsah někdo nasdílel na sociální sítě, co když to zaindexuje vyhledávač, anebo prostě jen uvidí tisíce dalších lidí," píše Wedos na blogu.

Zajímalo nás, jak se na nový paragraf dívá právník. Hrozí skutečně, že policie bude zavírat weby bez soudního příkazu či bez souhlasu státního zástupce? Odpovídá Mgr. Lukáš Barnet z advokátní kanceláře Mašek, Kočí, Aujezdský. Text publikujeme celý, bez redakčních úprav:

V souvislosti s novelou zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen "trestní řád") č. 287/2018 Sb., účinnou ode dne 01.02.2019 bylo do trestního řádu vloženo ustanovení § 7b, které zakládá širší pravomoci orgánů činných v trestním řízení v souvislosti s tzv. počítačovou kriminalitou.

Ustanovení z velké části implementuje článek 16 Úmluvy Rady Evropy o počítačové kriminalitě, jejímž cílem je vytvořit legislativní opatření umožňující orgánům činným v trestním řízení přikázat anebo obdobně zajistit urychlené uchování specifických počítačových dat, včetně provozních dat, které byly uloženy prostřednictvím počítačového systému, zejména pokud existují obavy ohrožení dat ztrátou nebo pozměněním.

Zákonodárce přijal zákonné ustanovení § 7b v tomto znění:

(1) Je-li zapotřebí zabránit ztrátě, zničení nebo pozměnění dat důležitých pro trestní řízení, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, lze nařídit osobě, která uvedená data drží nebo je má pod svojí kontrolou, aby taková data uchovala v nezměněné podobě po dobu stanovenou v příkazu a učinila potřebná opatření, aby nedošlo ke zpřístupnění informace o tom, že bylo nařízeno uchování dat.

(2) Je-li to zapotřebí k zabránění pokračování v trestné činnosti nebo jejímu opakování, lze nařídit osobě, která drží nebo má pod svojí kontrolou data, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, aby znemožnila přístup jiných osob k takovým datům.

(3) Příkaz podle odstavce 1 nebo 2 je oprávněn vydat předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce; bez předchozího souhlasu může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu.

(4) V příkazu podle odstavce 1 nebo 2 musí být označena data, na která se příkaz vztahuje, důvod, pro který mají být data uchována nebo k nim má být znemožněn přístup, a doba, po kterou mají být tato data uchována nebo k nim má být znemožněn přístup, která nesmí být delší než 90 dnů. Příkaz musí obsahovat poučení o následcích neuposlechnutí příkazu.

(5) Orgán, který vydal příkaz podle odstavce 1 nebo 2, jej neprodleně doručí osobě, vůči které směřuje.

Odstavec (1) citovaného ustanovení tedy upravuje příkaz k uchování dat, který by měl být užit ze strany orgánů činných v trestním řízení zejména v případě, jsou-li dány důvody pro předpoklad, že taková data jsou zvlášť zranitelná například u dat s krátkou dobou uložení nebo nedostatečně bezpečným způsobem jejich uchovávání. Příkaz k uchování dat tedy směřuje pouze k jejich uchování po stanovenou dobu v nezměněné podobě, nejde o zpřístupnění jejich obsahu, orgány činné v trestním řízení se s obsahem dat nemohou v této fázi seznámit, k tomu slouží postupy specifikované trestním řádem a případně dalšími obecně závaznými předpisy.

Kontroverzi naopak může představovat odstavec (2) shora citovaného ustanovení, ve kterém zákonodárce umožňuje orgánům činným v trestním řízení urychleně předběžně reagovat na závadná data a nařídit osobě, která je drží nebo je má pod svojí kontrolou, aby na časově omezenou dobu znemožnila přístup jiným osobám k takovým datům, pokud je to zapotřebí k zabránění pokračování v trestné činnosti nebo jejímu opakování. V tomto ohledu může dojít i k zablokování podvodného e-shopu případně jiného zdroje ohrožení státem chráněných zájmů. Jedná se o opatření nad rámec Úmluvy Rady Evropy o počítačové kriminalitě a zákonodárce se v tomto ohledu inspiroval patrně právní úpravou Slovenské republiky.

Příkazy může vydat v návaznosti na stádium trestního řízení předseda senátu v řízení před soudem a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán, který však potřebuje předchozí souhlas státního zástupce k takovému příkazu. Bez předchozího souhlasu může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu.

Garancí zákonnosti by tedy měl v přípravném být zejména státní zástupce, který vydá předchozí souhlas na základě písemné žádosti policejního orgánu po přezkoumání spisového materiálu. Od písemné žádosti lze upustit jen zcela výjimečně, např. v mimopracovní době, je-li nutno vydat souhlas naléhavě a státní zástupce si opatří prostřednictvím telekomunikačního zařízení podklady pro vydání souhlasu. Souhlas lze vydat i telefonem, faxem nebo elektronickou poštou; státní zástupce o tom učiní do dozorového spisu záznam a uvede důvody naléhavosti.

Nemožnost dosáhnout předchozího souhlasu státního zástupce je tu pouze tehdy, když nebylo možné souhlasu dosáhnout ani např. telefonicky. V době mobilních telefonů by tedy v zásadě neměla nastat mimo vysoce urgentních situací skutečnost, kdy státní zástupce nebude k dispozici prostřednictvím telefonické komunikace. Nezákonný nebo neodůvodněný příkaz policejního orgánu by měl státní zástupce zpravidla zrušit bez prodlení následně. V tomto ohledu by tedy nemělo docházet ke svévolnému zneužívání ze strany policejního orgánu.

Státní zastupitelství tedy v tomto případě hraje nezastupitelnou roli při přezkoumávání zákonnosti postupu, a to navzdory skutečnosti, že v přípravném řízení je role státního zastupitelství odlišná. Státní zastupitelství je vázáno zásadami oficiality, která je vyjádřena v ustanovení § 2 odst. 4 trestního řádu, společně se zásadou legality, která je zákonodárcem zakotvena v § 2 odst. 3 trestního řádu, a zásadou vyhledávací, zakotvenou v § 2 odst. 5 trestního řádu. Podle těchto zásad by státní zastupitelství mělo postupovat z úřední povinnosti, vyhledávat ve veřejném zájmu spáchané trestné činy a ty pak zákonnými postupy stíhat. Státní zastupitelství je povinno zajistit, aby byl zjištěn skutečný stav věci a aby byly vyhledány důkazy za tímto účelem, aby nedošlo k neoprávněným zásahům do práv osob zúčastněných i nezúčastněných na trestním řízení.

Příkazy dle ustanovení §7b trestního řádu lze vydat pouze na omezenou dobu 90 dní, pokud to odůvodňuje povaha prošetřovaného případu, nicméně orgány činné v trestním řízení by měly průběžně přezkoumávat, zda důvody, pro které byl příkaz vydán, stále trvají. V případě, že se příkaz v navazujícím řízení ukáže být nezákonným případně nepřiměřeným zejména ve vztahu k omezení přístupu jiným osobám, může se dotčená osoba domáhat náhrady takto způsobené škody po státu.